Klasické masáže

Základem klasické masáže je švédská masáž, která je základním rehabilitačním prostředkem ve zdravotnictví. Zahrnuje řadu mechanických podnětů, které působí na pacienta za účelem léčebným pouze pomocí rukou. Je to cílená technika používaná tam, kde je o ni předem odpovědně rozhodnuto. S tímto souvisí i oprávněnost k jejímu provádění (akreditace ve zdravotnictví). Úkolem maséra je pak provést co nejlépe a s vědomím v plné zodpovědnosti úkony, které povedou k prospěchu nemocného. Nejde pouze o dokonalost techniky, ale také je zde nutná znalost všech fyziologických jevů, jenž masáž vyvolává či tlumí.

Účinky klasické masáže

Mechanický účinek masáže

Spočívá v tom, že podporujeme návrat odkysličené krve zpět směrem k srdci. To znamená, že se krev, která odevzdala veškeré živiny do vzdálených míst od srdce, pomocí masáže rychleji vrací k srdci, kde se opět okysličuje a nabírá látky, které jsou potřeba pro výživu celého organismu. Tím urychlujeme vlastně celkovou regeneraci organismu a látkovou výměnu. Podle názoru odborníků klasická masáž napomáhá i k rozpohybování lymfatického systému.

Biochemický účinek masáže

Je při dobře prováděné masáži, kdy dochází ke změnám i na povrchu kůže, která se prokrvuje. Vyvolává kožní zčervenání, kdy organismus sám aktivizuje látky, které jsou v něm přítomny v nižší koncentraci. Jedná se především o acetylcholin a histamin. Tyto dvě látky způsobí roztažení i těch nejtenších povrchových vlásečnic, které se tímto zprůchodní a inervují.

Reflexní účinek  masáže – víme, že na povrchu těla máme spoustu čidel, receptorů, které nás neustále informují o tom, jaká je teplota, jestli je vlhko, fouká vítr… Všechny tyto receptory nám přenášejí nervové vzruchy přes smíšený nerv do mozku, který je přesměruje do vzdálených orgánů. 

Všechny tyto tři typy účinků masáže probíhají při masáži současně nebo střídavě a jsou velice prospěšné pro organismus masírovaného. Vhodně zvolenými masážními hmaty a masážními prostředky dosáhneme odezvy nejen v místě působení, ale i v místech vzdálených a následně i v celém organismu. z tohoto pohledu tedy můžeme rozlišovat účinky místní, vzdálené a celkové.